Kalendáře
Samo slovo kalendář pochází z řeckého slova oznamovat. Latinsky Kalendae znamenalo první den každého měsíce.
Kalendář je obvykle založen na počítání astronomických jevů - rotace Země (dny), oběžné době Mesíce (měsíce) a oběhu Země kolem Slunce (roky). Podle druhu astronomického pozorování, na němž je založen, se rozlišuje nejčastěji
- lunární kalendář snad nejstarší, založený na pozorování měsíčních fází (islámský kalendář).
- solární kalendář tj. sluneční, založený na délce oběhu země okolo Slunce (Indický, makedonský, perský, egyptský, římský a také juliánský a gregoriánský kalendář).
- smíšený lunisolární kalendář kombinuje dva předchozí. (Čínský, japonský, řecký, a židovský kalendář).
Islámský
Islámský kalendář je čistě lunární. Byl zaveden chafílou Umarem roku 637. Jeho počátek byl stanoven na rok 622 (hžida).
Juliánský
Juliánský kalendář zavedl v Evropě Gaius Julius Ceasar roku 46 př.n.l.; 12 měsíců v roce, a v nich dohromady 365 dnů s tím, že každý čtvrtý rok je přestupný a přidává se jeden den na konec měsíce února. Délka roku se nalézá někde mezi siderickým (hvězdným) rokem a tropickým rokem; spíše je však orientován na hvězdný (siderický) rok. Kvůli vznikající odchylce od slunečního (tropického) roku vznikl Gregoriánský kalendář. Juliánský kalendář dnes používá většina pravoslavných křesťanů. Používá se i v astronomii.
Gregoriánský
Gregoriánský kalendář vznikl reformou papeže Řehoře (Gregor) XIII. v r. 1582; počet přestupných let byl zredukován (roky dělitelné stem jsou přestupné pouze tehdy, jsou-li zároveň dělitelné čtyřmi sty); na hvězdný rok se nebere zřetel; odchylka kalendáře od tropického roku je minimální a do dneška jej používáme, ale již se objevují snahy o vytvoření tzv. Věčného kalendáře, kde by odchylka neexistovala.
Cyrilometodějský
Český kalendář, který používá Římskokatolická církev v českých zemích
Keltský kalendář
Dosud nebylo prokázáno, že by se až do dnešní doby dochoval nějaký kalendář, který skutečně vytvořili Keltové, ale spekuluje se, že jejich dílem je tzv kalendář z Coligny a samozřejmě je to jedna z alternativ využití podivných seskupení velkých kamenů, jako například Stonehenge. Druidové se mohli řídit podle Slunce a Měsíce a protože byli maximálně spjati s přírodou, byly výsleky neobyčejně přesné. Aby vyřešili nepříjemnost s přebývající čtvrtinou dne v roce, oddělili rituálně-zemědělskou část kalendáře od časoměrně-ekonomické. Náboženský rok tak začínal Samhainem(stěhovavý svátek, slaví se počátkem listopadu) a obyčejný rok první z dvanácti svatých nocí, které začínají dva dny po svátku Yule (zimní slunovrat 22. prosince). Časoměrné měsíce se pojmenovaly po prvních 13 stromech oghamu B, L, N, F, S, H, D, T, C, M, G, NG, R a každému byl přisouzený stejný počet 28 dnů. Zbylý den navíc se zasvětil jmelí a slavil se mezi Yule a začátkem roku, tedy 23. prosince. Zhruba jednou za čtyři roky se jmelí zasvětily dva dny. Měsíc měli rozdělený na dva „týdny“ o 14-ti dnech (doba mezi novem a úplňkem).
(Aztécký kalendář)
Zdroj: wikipedie
Mě se asi nejvíc líbí Keltský kalendář, ale používat bych jej rozhodně neuměla :o)